(22) 2. Sāmaññavaggo

221. ‘‘Dasahi , bhikkhave, dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye. Katamehi dasahi? Pāṇātipātī hoti, adinnādāyī hoti, kāmesumicchācārī hoti, musāvādī hoti, pisuṇavāco hoti, pharusavāco hoti, samphappalāpī hoti, abhijjhālu hoti, byāpannacitto hoti, micchādiṭṭhiko hoti – imehi kho, bhikkhave, dasahi dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye.

‘‘Dasahi , bhikkhave, dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ sagge. Katamehi dasahi? Pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti, kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, musāvādā paṭivirato hoti, pisuṇāya vācāya paṭivirato hoti, pharusāya vācāya paṭivirato hoti, samphappalāpā paṭivirato hoti, anabhijjhālu hoti, abyāpannacitto hoti, sammādiṭṭhiko hoti – imehi kho, bhikkhave, dasahi dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ sagge’’ti.

222. ‘‘Vīsatiyā, bhikkhave, dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye. Katamehi vīsatiyā? Attanā ca pāṇātipātī hoti, parañca pāṇātipāte samādapeti; attanā ca adinnādāyī hoti, parañca adinnādāne samādapeti; attanā ca kāmesumicchācārī hoti, parañca kāmesumicchācāre samādapeti; attanā ca musāvādī hoti, parañca musāvāde samādapeti; attanā ca pisuṇavāco hoti, parañca pisuṇāya vācāya samādapeti; attanā ca pharusavāco hoti, parañca pharusāya vācāya samādapeti; attanā ca samphappalāpī hoti, parañca samphappalāpe samādapeti; attanā ca abhijjhālu hoti, parañca abhijjhāya samādapeti; attanā ca byāpannacitto hoti, parañca byāpāde samādapeti; attanā ca micchādiṭṭhiko hoti, parañca micchādiṭṭhiyā samādapeti – imehi kho, bhikkhave, vīsatiyā dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye.

‘‘Vīsatiyā , bhikkhave, dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ sagge. Katamehi vīsatiyā? Attanā ca pāṇātipātā paṭivirato hoti , parañca pāṇātipātā veramaṇiyā samādapeti; attanā ca adinnādānā paṭivirato hoti, parañca adinnādānā veramaṇiyā samādapeti; attanā ca kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, parañca kāmesumicchācārā veramaṇiyā samādapeti; attanā ca musāvādā paṭivirato hoti, parañca musāvādā veramaṇiyā samādapeti; attanā ca pisuṇāya vācāya paṭivirato hoti, parañca pisuṇāya vācāya veramaṇiyā samādapeti; attanā ca pharusāya vācāya paṭivirato hoti, parañca pharusāya vācāya veramaṇiyā samādapeti; attanā ca samphappalāpā paṭivirato hoti, parañca samphappalāpā veramaṇiyā samādapeti; attanā ca anabhijjhālu hoti, parañca anabhijjhāya samādapeti; attanā ca abyāpannacitto hoti, parañca abyāpāde samādapeti; attanā ca sammādiṭṭhiko hoti, parañca sammādiṭṭhiyā samādapeti – imehi kho, bhikkhave, vīsatiyā dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ sagge’’ti.



(22) 2. 普通品
221. "诸比丘，具足十法者，必定堕入地狱。何为十法？杀生、不与取、欲邪行、妄语、两舌、恶口、绮语、贪婪、瞋恨心、邪见——诸比丘，具足此十法者，必定堕入地狱。
诸比丘，具足十法者，必定生于天界。何为十法？远离杀生、远离不与取、远离欲邪行、远离妄语、远离两舌、远离恶口、远离绮语、无贪婪、无瞋恨心、正见——诸比丘，具足此十法者，必定生于天界。"
222. "诸比丘，具足二十法者，必定堕入地狱。何为二十法？自己杀生，又教唆他人杀生；自己不与取，又教唆他人不与取；自己欲邪行，又教唆他人欲邪行；自己妄语，又教唆他人妄语；自己两舌，又教唆他人两舌；自己恶口，又教唆他人恶口；自己绮语，又教唆他人绮语；自己贪婪，又教唆他人贪婪；自己瞋恨心，又教唆他人瞋恨；自己邪见，又教唆他人邪见——诸比丘，具足此二十法者，必定堕入地狱。
诸比丘，具足二十法者，必定生于天界。何为二十法？自己远离杀生，又教导他人远离杀生；自己远离不与取，又教导他人远离不与取；自己远离欲邪行，又教导他人远离欲邪行；自己远离妄语，又教导他人远离妄语；自己远离两舌，又教导他人远离两舌；自己远离恶口，又教导他人远离恶口；自己远离绮语，又教导他人远离绮语；自己无贪婪，又教导他人无贪婪；自己无瞋恨心，又教导他人无瞋恨；自己正见，又教导他人正见——诸比丘，具足此二十法者，必定生于天界。"

223. ‘‘Tiṃsāya, bhikkhave, dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye. Katamehi tiṃsāya? Attanā ca pāṇātipātī hoti, parañca pāṇātipāte samādapeti, pāṇātipāte ca samanuñño hoti; attanā ca adinnādāyī hoti, parañca adinnādāne samādapeti, adinnādāne ca samanuñño hoti; attanā ca kāmesumicchācārī hoti, parañca kāmesumicchācāre samādapeti, kāmesumicchācāre ca samanuñño hoti; attanā ca musāvādī hoti, parañca musāvāde samādapeti, musāvāde ca samanuñño hoti; attanā ca pisuṇavāco hoti, parañca pisuṇāya vācāya samādapeti, pisuṇāya vācāya ca samanuñño hoti; attanā ca pharusavāco hoti, parañca pharusāya vācāya samādapeti, pharusāya vācāya ca samanuñño hoti; attanā ca samphappalāpī hoti, parañca samphappalāpe samādapeti, samphappalāpe ca samanuñño hoti; attanā ca abhijjhālu hoti, parañca abhijjhāya samādapeti, abhijjhāya ca samanuñño hoti; attanā ca byāpannacitto hoti, parañca byāpāde samādapeti, byāpāde ca samanuñño hoti; attanā ca micchādiṭṭhiko hoti, parañca micchādiṭṭhiyā samādapeti, micchādiṭṭhiyā ca samanuñño hoti – imehi kho , bhikkhave, tiṃsāya dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye.

‘‘Tiṃsāya , bhikkhave, dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ sagge. Katamehi tiṃsāya? Attanā ca pāṇātipātā paṭivirato hoti, parañca pāṇātipātā veramaṇiyā samādapeti, pāṇātipātā veramaṇiyā ca samanuñño hoti; attanā ca adinnādānā paṭivirato hoti, parañca adinnādānā veramaṇiyā samādapeti, adinnādānā veramaṇiyā ca samanuñño hoti; attanā ca kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, parañca kāmesumicchācārā veramaṇiyā samādapeti, kāmesumicchācārā veramaṇiyā ca samanuñño hoti; attanā ca musāvādā paṭivirato hoti, parañca musāvādā veramaṇiyā samādapeti, musāvādā veramaṇiyā ca samanuñño hoti; attanā ca pisuṇāya vācāya paṭivirato hoti, parañca pisuṇāya vācāya veramaṇiyā samādapeti, pisuṇāya vācāya veramaṇiyā ca samanuñño hoti; attanā ca pharusāya vācāya paṭivirato hoti, parañca pharusāya vācāya veramaṇiyā samādapeti, pharusāya vācāya veramaṇiyā ca samanuñño hoti; attanā ca samphappalāpā paṭivirato hoti, parañca samphappalāpā veramaṇiyā samādapeti, samphappalāpā veramaṇiyā ca samanuñño hoti; attanā ca anabhijjhālu hoti, parañca anabhijjhāya samādapeti, anabhijjhāya ca samanuñño hoti; attanā ca abyāpannacitto hoti, parañca abyāpāde samādapeti, abyāpāde ca samanuñño hoti; attanā ca sammādiṭṭhiko hoti, parañca sammādiṭṭhiyā samādapeti, sammādiṭṭhiyā ca samanuñño hoti – imehi kho, bhikkhave, tiṃsāya dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ sagge’’ti.



223. "诸比丘，具足三十法者，必定堕入地狱。何为三十法？自己杀生，教唆他人杀生，且赞同杀生；自己不与取，教唆他人不与取，且赞同不与取；自己欲邪行，教唆他人欲邪行，且赞同欲邪行；自己妄语，教唆他人妄语，且赞同妄语；自己两舌，教唆他人两舌，且赞同两舌；自己恶口，教唆他人恶口，且赞同恶口；自己绮语，教唆他人绮语，且赞同绮语；自己贪婪，教唆他人贪婪，且赞同贪婪；自己瞋恨心，教唆他人瞋恨，且赞同瞋恨；自己邪见，教唆他人邪见，且赞同邪见——诸比丘，具足此三十法者，必定堕入地狱。
诸比丘，具足三十法者，必定生于天界。何为三十法？自己远离杀生，教导他人远离杀生，且赞同远离杀生；自己远离不与取，教导他人远离不与取，且赞同远离不与取；自己远离欲邪行，教导他人远离欲邪行，且赞同远离欲邪行；自己远离妄语，教导他人远离妄语，且赞同远离妄语；自己远离两舌，教导他人远离两舌，且赞同远离两舌；自己远离恶口，教导他人远离恶口，且赞同远离恶口；自己远离绮语，教导他人远离绮语，且赞同远离绮语；自己无贪婪，教导他人无贪婪，且赞同无贪婪；自己无瞋恨心，教导他人无瞋恨，且赞同无瞋恨；自己正见，教导他人正见，且赞同正见——诸比丘，具足此三十法者，必定生于天界。"

224. ‘‘Cattārīsāya, bhikkhave, dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye. Katamehi cattārīsāya? Attanā ca pāṇātipātī hoti, parañca pāṇātipāte samādapeti, pāṇātipāte ca samanuñño hoti , pāṇātipātassa ca vaṇṇaṃ bhāsati; attanā ca adinnādāyī hoti, parañca adinnādāne samādapeti, adinnādāne ca samanuñño hoti, adinnādānassa ca vaṇṇaṃ bhāsati; attanā ca kāmesumicchācārī hoti , parañca kāmesumicchācāre samādapeti, kāmesumicchācāre ca samanuñño hoti, kāmesumicchācārassa ca vaṇṇaṃ bhāsati; attanā ca musāvādī hoti, parañca musāvāde samādapeti, musāvāde ca samanuñño hoti, musāvādassa ca vaṇṇaṃ bhāsati; attanā ca pisuṇavāco hoti, parañca pisuṇāya vācāya samādapeti, pisuṇāya vācāya ca samanuñño hoti, pisuṇāya vācāya ca vaṇṇaṃ bhāsati; attanā ca pharusavāco hoti, parañca pharusāya vācāya samādapeti, pharusāya vācāya ca samanuñño hoti, pharusāya vācāya ca vaṇṇaṃ bhāsati; attanā ca samphappalāpī hoti, parañca samphappalāpe samādapeti, samphappalāpe ca samanuñño hoti, samphappalāpassa ca vaṇṇaṃ bhāsati; attanā ca abhijjhālu hoti, parañca abhijjhāya samādapeti, abhijjhāya ca samanuñño hoti, abhijjhāya ca vaṇṇaṃ bhāsati; attanā ca byāpannacitto hoti, parañca byāpāde samādapeti, byāpāde ca samanuñño hoti, byāpādassa ca vaṇṇaṃ bhāsati; attanā ca micchādiṭṭhiko hoti, parañca micchādiṭṭhiyā samādapeti, micchādiṭṭhiyā ca samanuñño hoti, micchādiṭṭhiyā ca vaṇṇaṃ bhāsati – imehi kho, bhikkhave, cattārīsāya dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye.

‘‘Cattārīsāya, bhikkhave, dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ sagge. Katamehi cattārīsāya? Attanā ca pāṇātipātā paṭivirato hoti, parañca pāṇātipātā veramaṇiyā samādapeti, pāṇātipātā veramaṇiyā ca samanuñño hoti, pāṇātipātā veramaṇiyā ca vaṇṇaṃ bhāsati; attanā ca adinnādānā paṭivirato hoti, parañca adinnādānā veramaṇiyā samādapeti, adinnādānā veramaṇiyā ca samanuñño hoti, adinnādānā veramaṇiyā ca vaṇṇaṃ bhāsati; attanā ca kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, parañca kāmesumicchācārā veramaṇiyā samādapeti, kāmesumicchācārā veramaṇiyā ca samanuñño hoti, kāmesumicchācārā veramaṇiyā ca vaṇṇaṃ bhāsati; attanā ca musāvādā paṭivirato hoti, parañca musāvādā veramaṇiyā samādapeti, musāvādā veramaṇiyā ca samanuñño hoti, musāvādā veramaṇiyā ca vaṇṇaṃ bhāsati; attanā ca pisuṇāya vācāya paṭivirato hoti, parañca pisuṇāya vācāya veramaṇiyā samādapeti, pisuṇāya vācāya veramaṇiyā ca samanuñño hoti, pisuṇāya vācāya veramaṇiyā ca vaṇṇaṃ bhāsati; attanā ca pharusāya vācāya paṭivirato hoti, parañca pharusāya vācāya veramaṇiyā ca samādapeti, pharusāya vācāya veramaṇiyā ca samanuñño hoti, pharusāya vācāya veramaṇiyā ca vaṇṇaṃ bhāsati; attanā ca samphappalāpā paṭivirato hoti, parañca samphappalāpā veramaṇiyā samādapeti, samphappalāpā veramaṇiyā ca samanuñño hoti, samphappalāpā veramaṇiyā ca vaṇṇaṃ bhāsati; attanā ca anabhijjhālu hoti, parañca anabhijjhāya samādapeti, anabhijjhāya ca samanuñño hoti, anabhijjhāya ca vaṇṇaṃ bhāsati; attanā ca abyāpannacitto hoti, parañca abyāpāde samādapeti, abyāpāde ca samanuñño hoti, abyāpādassa ca vaṇṇaṃ bhāsati; attanā ca sammādiṭṭhiko hoti , parañca sammādiṭṭhiyā samādapeti, sammādiṭṭhiyā ca samanuñño hoti, sammādiṭṭhiyā ca vaṇṇaṃ bhāsati – imehi kho, bhikkhave, cattārīsāya dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ sagge’’ti.

225-228. ‘‘Dasahi, bhikkhave, dhammehi samannāgato khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati…pe… akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati…pe… vīsatiyā, bhikkhave…pe… tiṃsāya, bhikkhave…pe… cattārīsāya, bhikkhave, dhammehi samannāgato khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati…pe….

229-

224. "诸比丘，具足四十法者，必定堕入地狱。何为四十法？自己杀生，教唆他人杀生，赞同杀生，且赞叹杀生；自己不与取，教唆他人不与取，赞同不与取，且赞叹不与取；自己欲邪行，教唆他人欲邪行，赞同欲邪行，且赞叹欲邪行；自己妄语，教唆他人妄语，赞同妄语，且赞叹妄语；自己两舌，教唆他人两舌，赞同两舌，且赞叹两舌；自己恶口，教唆他人恶口，赞同恶口，且赞叹恶口；自己绮语，教唆他人绮语，赞同绮语，且赞叹绮语；自己贪婪，教唆他人贪婪，赞同贪婪，且赞叹贪婪；自己瞋恨心，教唆他人瞋恨，赞同瞋恨，且赞叹瞋恨；自己邪见，教唆他人邪见，赞同邪见，且赞叹邪见——诸比丘，具足此四十法者，必定堕入地狱。
诸比丘，具足四十法者，必定生于天界。何为四十法？自己远离杀生，教导他人远离杀生，赞同远离杀生，且赞叹远离杀生；自己远离不与取，教导他人远离不与取，赞同远离不与取，且赞叹远离不与取；自己远离欲邪行，教导他人远离欲邪行，赞同远离欲邪行，且赞叹远离欲邪行；自己远离妄语，教导他人远离妄语，赞同远离妄语，且赞叹远离妄语；自己远离两舌，教导他人远离两舌，赞同远离两舌，且赞叹远离两舌；自己远离恶口，教导他人远离恶口，赞同远离恶口，且赞叹远离恶口；自己远离绮语，教导他人远离绮语，赞同远离绮语，且赞叹远离绮语；自己无贪婪，教导他人无贪婪，赞同无贪婪，且赞叹无贪婪；自己无瞋恨心，教导他人无瞋恨，赞同无瞋恨，且赞叹无瞋恨；自己正见，教导他人正见，赞同正见，且赞叹正见——诸比丘，具足此四十法者，必定生于天界。"
225-228. "诸比丘，具足十法者，将毁灭损害自己...乃至...将不毁灭不损害自己...乃至...诸比丘，二十法者...乃至...诸比丘，三十法者...乃至...诸比丘，四十法者，将毁灭损害自己...乃至..."
229-

232. ‘‘Dasahi , bhikkhave, dhammehi samannāgato idhekacco kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjati…pe… idhekacco kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjati. Vīsatiyā, bhikkhave…pe… tiṃsāya, bhikkhave,…pe… cattārīsāya, bhikkhave, dhammehi samannāgato idhekacco kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjati…pe… idhekacco kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjati’’.

233-

232. "诸比丘，具足十法者，此人身坏命终后，将堕入恶道、恶趣、堕处、地狱...乃至...此人身坏命终后，将往生善趣、天界。诸比丘，二十法者...乃至...诸比丘，三十法者...乃至...诸比丘，具足四十法者，此人身坏命终后，将堕入恶道、恶趣、堕处、地狱...乃至...此人身坏命终后，将往生善趣、天界。"
233-
provided by EasyChat

236. ‘‘Dasahi, bhikkhave, dhammehi samannāgato bālo veditabbo…pe… paṇḍito veditabbo…pe… vīsatiyā, bhikkhave…pe… tiṃsāya, bhikkhave…pe… cattārīsāya, bhikkhave, dhammehi samannāgato bālo veditabbo…pe… paṇḍito veditabbo …pe… imehi kho, bhikkhave, cattārīsāya dhammehi samannāgato paṇḍito veditabbo’’ti.

Sāmaññavaggo dutiyo.

236. "诸比丘，具足十法者，应知是愚人...乃至...应知是智者...乃至...诸比丘，二十法者...乃至...诸比丘，三十法者...乃至...诸比丘，具足四十法者，应知是愚人...乃至...应知是智者...乃至...诸比丘，具足此四十法者，应知是智者。"
普通品第二。

